Ve světě švýcarských hodinek existuje několik různých cest k úspěchu. Některé značky staví na exkluzivitě a vysokých cenách, jiné na sportovních ambasadorech, komplikacích nebo historických modelech. Oris si během více než 120 let vytvořil vlastní a poměrně neobvyklou pozici. Je to tradiční švýcarská hodinářská společnost, která zůstává nezávislá na velkých koncernech a soustředí se výhradně na mechanické hodinky. Její filozofie přitom nikdy nebyla založena na tom, aby byly hodinky co nejdražší. Oris se dlouhodobě snaží spojovat kvalitní švýcarskou výrobu, mechanické strojky, praktické komplikace a cenu, která má vzhledem k produktu dávat smysl.

Právě tento přístup pomáhá vysvětlit, proč má Oris mezi hodinářskými nadšenci často silnější postavení, než by odpovídalo obecné známosti značky.

Od Hölsteinu k jednomu z největších švýcarských výrobců

Historie značky začíná v roce 1904 ve švýcarském městečku Hölstein. Hodináři Paul Cattin a Georges Christian zde koupili uzavřenou továrnu Lohner & Co. a novou společnost pojmenovali podle nedalekého potoka Oris. Firma začala poměrně rychle růst. Už v roce 1911 zaměstnávala více než 300 lidí a stala se největším zaměstnavatelem v Hölsteinu. Postupně vznikaly další výrobní závody v několika švýcarských lokalitách a z Orisu se postupně stal významný průmyslový výrobce hodinek.

Je dobré si uvědomit, že tehdejší Oris nebyl malou luxusní manufakturou produkující několik stovek komplikovaných hodinek ročně. Jeho DNA byla od začátku výrazně průmyslovější. Cílem bylo vyrábět spolehlivé mechanické hodinky efektivně a ve větším množství, přičemž firma nevyráběla pouze hotové hodinky, ale vyvíjela také vlastní strojky, nástroje a výrobní zařízení a školila vlastní hodináře a techniky.

Na konci 60. let patřil Oris mezi největší hodinářské společnosti na světě. Zaměstnával přibližně 800 lidí a ročně vyráběl okolo 1,2 milionu hodinek a hodin. To je pro pochopení charakteru značky důležité i dnes. Historickou silou Orisu nebyla pouze ruční práce nebo komplikované hodinářství, ale také schopnost industrializovat výrobu mechanických hodinek při zachování dobré kvality a rozumné ceny.

Historie značky přitom nebyla úplně přímočará. Ve 30. letech například Orisu komplikovala vývoj švýcarská regulace hodinářského průmyslu známá jako Watch Statute. Firma tehdy používala především strojky s kolíčkovým krokem a chtěla přejít ke kvalitnějším konstrukcím se švýcarským kotvovým krokem, legislativa ale výrobcům výrazně omezovala možnost zavádět nové technologie bez příslušného povolení. Oris proti těmto omezením dlouhodobě bojoval a postupně se mu podařilo posunout výrobu směrem ke kvalitnějším mechanickým kalibrům.

Už před druhou světovou válkou zároveň vznikaly hodinky, které dnes považujeme za charakteristické pro Oris. Nejvýznamnějším příkladem je Big Crown Pointer Date z roku 1938. Hodinky byly navrženy s výrazně zvětšenou korunkou, kterou bylo možné snadněji ovládat například v pilotních rukavicích, a s netradičním ukazatelem data. Místo klasického datumového okénka používá Pointer Date centrální ručku ukazující na datumovou stupnici po obvodu ciferníku. Tento koncept přežil více než osm desetiletí a dodnes představuje jeden z nejvýraznějších designových podpisů značky.

Quartzová krize a rozhodnutí, které vytvořilo dnešní Oris

Na konci 60. let byl Oris obrovským výrobcem mechanických hodinek, celý švýcarský hodinářský průmysl se ale blížil k jednomu z největších otřesů své historie. V roce 1970 se Oris stal součástí skupiny ASUAG, která se později stala jedním ze základů dnešního Swatch Group. Krátce poté naplno propukla quartzová krize.

Levné, přesné a praktické quartzové hodinky, především z Japonska, dramaticky změnily trh. Mechanické hodinky najednou technologicky nedávaly běžnému zákazníkovi příliš velký smysl a pro tradiční švýcarské výrobce to znamenalo existenční problém. Oris nebyl výjimkou. Výroba výrazně klesala, značka přišla o nezávislost a počet zaměstnanců se z původních stovek postupně propadl na několik desítek.

Zásadní okamžik přišel v roce 1982, kdy manažeři Rolf Portmann a Ulrich W. Herzog uskutečnili management buyout a získali společnost zpět do nezávislých rukou. Oris se tehdy ocitl ve zvláštní situaci. Quartz byl přesnější, levnější a praktičtější než tradiční mechanické hodinky, nové vedení se ale rozhodlo jít opačným směrem. Budoucností značky se měla stát právě mechanika.

Quartzové hodinky byly postupně z nabídky odstraněny a Oris se nakonec stal výrobcem zaměřeným výhradně na mechanické hodinky. Z dnešního pohledu to může působit samozřejmě, na začátku 80. let šlo ale o poměrně odvážné rozhodnutí. Renesance mechanických hodinek, jak ji známe dnes, tehdy teprve měla přijít.

Na začátku 90. let začal Oris pro svoji filozofii používat označení High-Mech. Princip byl jednoduchý: nabídnout kvalitní mechanické hodinky s užitečnými funkcemi, ale zároveň zachovat průmyslově efektivní výrobu a rozumnou cenu. Právě zde se začíná formovat Oris v podobě, jakou známe dnes. Značka se nesnažila konkurovat Patek Philippe nebo Vacheron Constantin v ručním dokončování strojků, ale zároveň nechtěla vyrábět nejlevnější švýcarské mechanické hodinky. Hledala prostor mezi těmito dvěma světy.

Dobrá mechanika, zajímavá funkce, kvalitní pouzdro a rozumná cena. Tento princip je pro pochopení Orisu možná důležitější než kterýkoli jednotlivý model.

Oris k tomu zvolil velmi pragmatický přístup také v oblasti strojků. Místo toho, aby za každou cenu vyráběl kompletní kalibry od nuly, často používal kvalitní průmyslové švýcarské základy a doplňoval je o vlastní moduly a komplikace. Díky tomu mohl vytvářet relativně složité hodinky bez cen typických pro haute horlogerie.

Výborným příkladem byl Calibre 581 představený v roce 1991, tehdy nejkomplikovanější strojek moderního Orisu. Obsahoval mimo jiné modul měsíční fáze vyvinutý vlastními hodináři společnosti. V roce 1997 následoval inovativní Worldtimer, u kterého bylo možné místní čas posouvat po hodinových skocích pomocí tlačítek na pouzdře, přičemž při přechodu přes půlnoc mechanismus automaticky upravoval také datum. Právě hodinky tohoto období budou hlavním tématem druhého dílu našeho seriálu.

Červený rotor, praktické komplikace a vlastní cesta

Pokud otočíte automatické hodinky Oris z posledních několika desetiletí, často uvidíte jeden charakteristický prvek: červený rotor automatického nátahu. Red Rotor se postupně stal vizuálním podpisem značky a v roce 2002 byl registrován jako ochranná známka.

Technicky nejde o komplikaci ani převratnou konstrukci. Jeho význam je především symbolický. Červený rotor měl reprezentovat filozofii Orisu: švýcarské mechanické hodinky, praktické funkce, kvalitní konstrukci a dostupnější cenu. Stal se jednoduchým způsobem, jak mechanický strojek na první pohled spojit se značkou.

Důležitou součástí identity Orisu je také nezávislost. Značka dnes není součástí Swatch Group, Richemontu ani LVMH a stále sídlí v Hölsteinu, kde byla v roce 1904 založena. Nezávislost samozřejmě automaticky neznamená lepší hodinky, dává ale společnosti možnost určovat si vlastní produktové a cenové směřování bez nutnosti zapadat do přesně definovaného místa v portfoliu velkého koncernu.

Možná právě proto se v historii Orisu objevovalo tolik netradičních technických řešení. Značka dlouhodobě klade důraz na praktické komplikace, tedy funkce, které mají kromě technické zajímavosti také konkrétní použití. Vznikly tak hodinky s ukazatelem hloubky, mechanickým výškoměrem, neobvyklými GMT mechanismy, indikátory rezervy chodu nebo bezpečnostními systémy potápěčských lunet.

Zajímavým příkladem je Aquis Depth Gauge, který využívá kanálek ve skle. Při ponoru do něj proniká voda a stlačuje uzavřený vzduch, přičemž rozhraní mezi vodou a vzduchem umožňuje odečítat přibližnou hloubku. V roce 2014 zase Oris představil Big Crown ProPilot Altimeter, automatické mechanické hodinky s mechanickým výškoměrem.

Ne všechny podobné funkce jsou samozřejmě nezbytné, dobře ale ukazují způsob přemýšlení značky. Komplikace nemusí existovat pouze proto, aby demonstrovala hodinářskou virtuozitu. Může mít skutečnou funkci.

Návrat vlastních kalibrů Oris

Přestože Oris dlouhé roky úspěšně využíval externí základy strojků, nikdy úplně neopustil ambici vyvíjet vlastní mechaniku. Významný návrat přišel v roce 2014, kdy značka ke 110. výročí představila Calibre 110. Byl to první kompletně vlastní kalibr Orisu po přibližně 35 letech.

Ručně natahovaný strojek nabídl neobvyklou kombinaci desetidenní rezervy chodu a nelineárního ukazatele rezervy. Na této architektuře následně vznikla celá rodina kalibrů a v roce 2020 přišla další zásadní kapitola – automatický Calibre 400 s pětidenní rezervou chodu, zvýšenou odolností vůči magnetismu a konstrukcí navrženou s důrazem na dlouhou životnost.

Tím se Oris posunul od značky známé především chytrým využíváním externích kalibrů k výrobci, který má znovu vlastní moderní technickou platformu. Neznamená to, že by všechny hodinky Oris používaly vlastní strojek, ale technická pozice značky se tím výrazně změnila.

Jak kvalitní jsou hodinky Oris?

Oris dnes stojí v zajímavém prostoru mezi mainstreamovým švýcarským hodinářstvím a klasickým luxusním segmentem. Pouzdra, ciferníky, safírová skla, ocelové tahy a celkové zpracování odpovídají kategorii kvalitních švýcarských mechanických hodinek. Značka zároveň historicky nestavěla svůj produkt na extrémním ručním dekorování strojků nebo na komplikacích za stovky tisíc eur.

Její silnou stránkou byla spíše schopnost nabídnout dobře vyrobené mechanické hodinky s vlastním charakterem a technicky zajímavými funkcemi za cenu nižší než u mnoha prestižnějších konkurentů.

Právě zde je Oris nejsilnější.

Zákazník často nedostává nejznámější logo v dané cenové kategorii, dostává ale hodinky, které mají vlastní historii, vlastní designový jazyk a často také něco technicky neobvyklého. To je důvod, proč se Oris poměrně špatně srovnává pouze podle značky nebo původní maloobchodní ceny.

Významné modely pouze ve zkratce

Historie Orisu přinesla velké množství zajímavých modelů a kolekcí, kterým se budeme podrobněji věnovat samostatně. Za zmínku ale stojí alespoň několik základních jmen. Big Crown Pointer Date navazuje na pilotní hodinky z roku 1938 a dodnes představuje jeden z nejcharakterističtějších designů značky. Worldtimer z roku 1997 ukázal schopnost Orisu vytvářet vlastní praktické komplikace.

Sportovní a motoristickou část historie reprezentovaly mimo jiné kolekce TT1 a Williams, zatímco elegantnější stránku značky dlouhá léta zastupovala především rodina Artelier. Ve světě potápěčských hodinek vznikly kolekce Divers, ProDiver a později Aquis, zatímco Divers Sixty-Five přinesl moderní reinterpretaci historických potápěčských hodinek Oris. Řady Big Crown ProPilot a ProPilot X potom ukázaly modernější pohled na tradiční letecké hodinky.

Mnoho právě těchto modelů z období přibližně 1990 až 2020 je dnes velmi zajímavých na sekundárním trhu a zaslouží si podstatně detailnější pohled.

Proč je Oris zajímavý také jako použité hodinky

Sekundární trh velmi dobře odhaluje jednu ze specifických vlastností Orisu. Značka nemá tak silnou cenovou prémii za samotné jméno jako Rolex nebo některé modelové řady Omega a Tudor. Použité Orisy proto mohou stát výrazně méně než jejich původní maloobchodní cena.

Pro prvního majitele to znamená vyšší depreciaci. Pro druhého majitele je situace přesně opačná.

Za relativně dostupnou cenu lze koupit kvalitní švýcarské mechanické hodinky, někdy s komplikací, která by u prestižnější značky znamenala výrazně vyšší pořizovací cenu. Obzvlášť zajímavé mohou být starší komplikované modely z 90. let a první dekády 21. století – Worldtimery, kalendářní modely Artelier, regulátory, chronografy nebo méně obvyklé sportovní modely.

Je to část historie Orisu, která dnes zůstává trochu ve stínu současných Aquisů, ProPilotů nebo Big Crownů. A právě proto stojí za bližší pohled.

Oris jako vlastní cesta švýcarským hodinářstvím

Příběh Orisu není příběhem značky, která by se snažila stát nejdražším nebo nejprestižnějším výrobcem hodinek na světě. Je to spíše příběh společnosti, která se už od roku 1904 snaží spojovat švýcarské hodinářství s průmyslovou racionalitou.

Oris zažil období obrovského růstu, během kterého vyráběl více než milion hodinek ročně, ztrátu nezávislosti během quartzové krize i téměř existenční problémy. V roce 1982 se ale vrátil do nezávislých rukou a následně učinil rozhodnutí, které definovalo jeho další vývoj: soustředit se na mechanické hodinky.

Od té doby značka postupně vybudovala vlastní svět. Červený rotor, Pointer Date, praktické komplikace, potápěčské a letecké modely a nakonec také návrat vlastních kalibrů.

Oris dnes není alternativou k velkým švýcarským značkám pouze proto, že bývá levnější. Je alternativou především proto, že má vlastní historii, vlastní design a vlastní představu o tom, jak mají moderní mechanické hodinky vypadat a fungovat.

A právě to je důvod, proč stojí za to se na Oris podívat podstatně podrobněji.

Navazující článek: Oris 1990–2020: zapomenuté, komplikované a nejzajímavější modely moderní historie značky